Slíbil jsem dnes vydání situační flashe ohledně Ukrajiny. A byl pevně rozhodnutý ten slib dodržet. Jenže po vystoupení soudru…eh omlouvám se -pana Nejvyššího státní ho zástupce Igora Stříže je jasné, že legrácky skončily. Jak by ne. Liberální demokracie je nanejvýš vážná věc. Z té si nikdo srandu tropit nemůže, nesmí a především nebude! A je to tak dobře! Protože každý rozumný člověk musí uznat, že stav, který nastal v řadě amerických měst po smrti George Floyda při hnutí BLM a zanesl tam naprostý chaos a vedl následně k paralýze policejních orgánů a sborů /v takovém Seatle prý dosud/ nebo když došlo k útoku na Kapitol, je něco, co v naší zemi rozhodně nechceme! Natož, aby to sem zatahoval někdo z Ruska! Na tom se shodneme bez ohledu na politické přesvědčení. Jen si zkuste představit, že by bodří občané vzali útokem malostranské paláce a Strakovku, kdyby jim někdo,jako třeba tehdy končící prezident pomátl hlavu.
Uznejte , že něco takového nelze dopustit! A je možné, že kdybych zařadil, přirozeně omylem, nějaký nevhodný informační příspěvek z bojů na Ukrajině nebo dění kolem ní, že bych si tím mohl přivodit vážný malér. Soudr… eh, opět se musím omluvit PANU NSZ Střížovi / dám si pozor, aby se mi to už nestalo, slibuji!/, zkrátka pan NSZ to formuloval zcela jasně a pregnantně. Ale schází judikatura, aby i laik mého typu rozeznal, co se ještě smí a co nikoliv. Takže tápu. A nechci šlápnout vedle.
S další situační flashí to rozhodně je nutné pořádně promyslet. O doporučit těm, co touží po nějakém horkém zpravodajství návštěvu jiných webů. A veřte mi, že to není zas až takový problém. Ale varuji vás před jejich škodlivým a podvratným obsahem! Se vším důrazem!
Asi se ptáte, proč klepu tyto řádky?
Snadná odpověď – přišly mi další a další maily o tom, že už nezůstalo jen u osmi včera zablokovaných alternativních serverech, ale že jsou nyní sankcionovány další.
Při ranní štrece jsem čirou náhodou potkal kohosi. Venčil psa. Neznám sice jeho jméno, ale kdysi nás seznámila náhoda a dali v šenku řeč o politice a on mi doporučil blog jistého vlka…. Asi pět šest let nazpátek. Já mu tenkrát odvětil, že ho dobře znám. Ten blog. Nikoliv že jej píši. Od té doby těch náhodných setkání se přihodilo ještě pár. Jako dneska.
Dotyčný pán mne dnes pozdravil a hned se zeptal, jestli toho vlka stále ještě čtu. Po mém mém přitakání prohlásil, no já být vlkem – pamatujete si ještě na srpen 68, na hlášení typu ….. připravte lampy pro Čecha, bude tma????
Vám, co si nesete na hrbu tolik křížků jako já nebo více, netřeba cokoliv vysvětlovat! Tenkrát šlo o kodovanou výzvu pracovníkům provizorního vysílání Československého rozhlasu, zejména technikům, aby urychleně připravili náhradní vysílací stanoviště, když okupační vojska obsadila rozhlasovou budovu na Vinohradské třídě.
Ten můj v podstatě náhodný známý to doplnil takto, já být takovým vlkem a dalšími, které čtu z alternativy, tak jednám podle toho vzkazu z roku 68 – připravím lampy, protože bude tma!
Ještě chvíli jsme nezávazně plkali a já vyrazil dokončit trasu. A celou zbývající půlhodinku usilovně přemýšlel, o tom, co jsem od toho dobrého, dodávám – evidentně moudrého muže slyšel….
Vlastě, omlouvám se, že jsem zapomněl, on řekl ještě něco dalšího. Respektive, položil mi jednoduchou otázku – jestli jako vím, kterého dnes je. Bylo mi divné proč se ptám, ale stačilo mrknout na chytré hodinky na zápěstí a vše se vyjasnilo – je 25. ÚNORA!
A věřte, že se mnou, při tom přemýšlení, o tom kódu z ze srpna 68 a tom dotazu na datum mi nebylo nijak veselo.
Opravdu nijak. Vítězného února jsem byl ušetřen. Neexistoval jsem. Ale nikoliv 50.let. Už jsem na Kose psal, že když mi byli tři roky, tak jaksi přijela Erena, z ní vyskákali pánové , část v modrákách, část v kožácích, všichni s rudými páskami se zkratkou LM a sdělili tátovi a mámě, aby si během chvíle sbalili nejnutnější , naložili to na ten náklaďák, včetně sebe a mně a odvezli nás prostě tam odtud, kde jsme tehdy bydleli, na druhý konec Čech. Do vylidněných Sudet. Tohle pro mne osobně jsou ta padesátá. Nic více. Chodil jsem do mateřské školky. Žádné věznění,o horším nemluvě. Jen tohle. Jiné asociace na to dnešní 74. výročí Února nemám. A nechci mít.
Když došlo na ty výzvy o lampách pro Čecha, tak to už byl úplně jiný příběh. Čerstvě plnoletý jsem ten nástup normalizace zažil naplno. Kdy každý musel vyznávat danou stranickou linii. Běda, když se od ní odchýlil!!!! V normalizaci kterou jsem si užil opravdu naplno a která mne profesně připravila o nejlepší roky života, si soudruzi rozhodně od lidí do ničeho foukat nenechali. Strana stanovila směr, rozdala úkoly a na nýmandech bylo, aby je naplnili! Tečka!
Jsem zatraceně ád, že je to pryč. Že se nic takového už dneska nemůže opakovat! Máme přece Listinu základních práv a svobod! A ta nám zaručuje to, co nám soudruzi upírali. Je nedotknutelná a nedělitelná.
Tak proč mne sakra ten náhodný známý říkal, že je 25.února? A proč by vlkovi doporučil, aby si připravoval nějaké lampy, že bude tma?!
Nechápu! Nerozumím!
Že by tím byl myslel ono upozornění PANA NSZ Igora /fakt by mne zajímalo, proč mu rodiče vybrali tohle jméno/ Stříže? Já ho mám, za z jeho strany, vstřícné a uvědomělé gesto. A kdyby náhodou někdo chtěl zlovolně spekulovat a o nějakém zastrašování, tak bych se na dotyčného opravdu silně rozzlobil!
A to vypínání nevhodných webů a že snad by Kosa mohla být další na řadě? Už jsem psal, že Střížovo varování beru nesmírně vážně. Bez legrácek.
Řeším, jestli pokračovat dál s Kosou nebo prostě skončit. Z jednoduchého důvodu. Vlastně několika zároveň. Je mi tolik, kolik mi je. Z kapsy mi tak říkajíc už čouhá parte. A nerad bych z neznalosti, omylem atd.atd. udělal přešlap a dostal se za hranu zákona. A pak třeba do konce života běhal po soudech a platil advokáty. To mi nikdo nemůže mít za zlé. A klidně to udělám. Ani mne nebudou muset vypínat. stačí naznačit.
A ten obsah? Tak tady je mi jasné, že to vláda s námi myslí dobře a nejlépe! Ne, ani omylem nelze klást rovnítko mezi normalizací a dneškem ohledně umlčování nevhodných názorů, natož aby někdo srovnával přátelské upozornění Igora Stříže s praktikami dávné minulosti! Něco takového nikoho nesmí ani napadnout. A mne v žádném případě, dodávám kategoricky a rozhodně!. Píši to nikoliv z nějakého záměru či podobenství, ale jako zásadní varování pro nějakého nevědomce, zmanipulovaného nepřátelskou propagandou! A abych potvrdil čistotu svých úmyslů.
A protože si nejsem jistý, že by tem případný zabedněnec nebo dokonce troll pochopil. co jsem právě napsal, zkusím mu to polopaticky vysvětlit. Aby poznal zásadní rozdíl mezi komunistickou diktaturou, jak jsem ji zažil a dnešním stavem.
Tenkrát to prostě byla diktatura. Člověk si mohl myslet sice co chtěl, ale říkat jen to, co bylo přípustné. Na špici státu byl diktátor, který když něco řekl či vymyslel, stal se z toho zákon.
Tenkrát dokonce ani třeba nešlo vzít do ruky pas, kdy si jeden vzpomněl, aby jel, ze svého rozhodnutí nakoupit přes hranice do Německa, Rakouska nebo Polska, či snad na hodně dlouho kolem zeměkoule. Dneska už jsme tak daleko, že dokonce ani pasu netřeba. Stačí občanka a vlastně – ani ta už leckdy, ba často není není třeba. Dokonce ani když jde skupina lidí. Dá se tedy i bez dokladů. Prostě demokracie zaručena. Jakékoliv srovnávání je třeba hned a radikálně odmítnout.
Protože kdyby to snad probíhalo tak, jak by tenhle rozvraceč tvrdil, pak by to znamenalo nařknout naše demokratické politické síly a jejich představitele, napříč vládou i opozicí a to včetně prezidenta, že si nevidí na špičku nosu. Kdyby opravdu hodlali zavést cenzuru a trestání za vyslovení názoru, dopustili by se porušení ústavy. Všichni. Protože opozice sice správně brojila proti teoretickým rizikům, jež se snad, v té nejnepříznivější interpretaci, mohou skrývat v narychlo formulovaných paragrafech jakási hypotetická rizika, jak správně upozornili i vládní senátoři, ale ohledně vyjádření pana Stříže a zablokování nevhodných webů se nikdo z politiků NEOZVAL. Takže je vše v pořádku. Prezident by byl jistě první, kdo by protestoval! Nehledě k tomu, že ještě nedávno ho označovali za ruso-, či přesněji -Putinofila.
Kdyby se všichni spletli, což je vyloučené už z podstaty, pak by jim muselo dojít, že zavádějí nikoli komunistickou diktaturu, v čele v nějakým diktátorem, což lze nabeton vyloučit, nýbrž diktaturu jediného názoru. Nehodlám domýšlet, co by se asi tak stalo, kdyby se ukázalo, že ten jediný názor by snad byl nesprávný, protože to je nelze odhadnout. Záleží totiž na konkrétní kauze. Nesprávný názor na podíl biosložky v palivu způsobí jen malé škody a dá se rychle napravit, ale nesprávné nastavení energetického mixu do roku 2050 snadno přivodí ekonomickou a sociální katastrofu nevrtaného typu. Tohle je ale mimo mojí úvahu.
Je tu něco důležitějšího, což jistě všichni otcové poslanci a senátoři a matky poslankyně a senátorky, o členech vlády a šéfech politických uskupení, nepochybně dávno a dávno vědí – totiž že proválcování principu jediného názoru na cokoliv, v čase zcela určitě povede k tomu, při různosti politického nastavení politických hráčů , k tomu, že se začnou dohadovat, až ta okamžiková jednota pomine, k tomu, že se každý bude snažit, aby od pondělka nebo neděle za 14 dní, platil jako jediný závazný názor zrovna ten JEHO! A na pořád. Což by vedlo k DIKTATUŘE skutečné a trvalé! Nebo alespoň pokusu o ni. A instalaci skutečného diktátora. Nejméně komunistického typu. Protože jen ten a takhle se dá zacementovat jakýkoliv jediný platný názor!
Tohle zcela určitě vláda i pozice dávno všechno zná a jistě v přijatých opatřeních náležitě zvážila a ošetřila. Protože jinak by si určitě všimla toho symbolického dnešního data! A PAN Igor Stříž jen laskavě a dobrodušně varoval nás, neznalé zákona, před možným sklouznutím na temnou stranu síly.
Za sebe říkám, že jim rozumím, chápu je a beru si z toho poučení. Takže uvažuji o zavření Kosy. Nehodlám mít potíže.
Ostatně – na Slovensku už to také běží. Tam včera dokonce včera večer přijali kvůli tomu speciální zákon. Takže když hned v ve dvou demokratických zemích najednou, tak to už skutečně není žádná náhoda, ale naprosto akurátní a plně demokratická procedura.
Nejsme v Číně, kde umlčují nepohodlné weby a popotahují ty, co s nimi mají cokoliv společného. Ostatně – hned v prvním komentáři k válce na Ukrajině, jsem napsal, že být Tchajwancem a vidět Ukrajinu, tak balím kufry. Od Číny lze čekat totiž čekat úplně všechno. A nyní, po ruském dobrodružství vpád na Tchajwan skoro určitě.